Výzkumná činnost ústavu je zaměřena na oblast zdravotní problematiky v populacích volně žijících živočichů, kteří nejsou využíváni k získávání surovin pro produkci potravin živočišného původu. Zvláštní význam je kladen na výzkum zdravotního stavu volně žijících ptáků a volně žijících savců v rámci studia výskytu původců parazitárních, infekčních i neinfekčních onemocnění těchto živočichů. K diagnostice původců onemocnění slouží napří. molekulárně biologické metody. Výsledky aktuálního výzkumu realizovaného v laboratořích ústavu nejlépe dokumentují recentní publikace v prestižních vědeckých časopisech, jejichž autoři nebo spoluautoři jsou akademickými pracovníky ústavu. Přednosta ústavu prof. MVDr. Ivan Literák, CSc. stál u zrodu všech níže zmíněných laboratoří a v různé míře se podílel na jejich činnostech včetně publikačních výstupů.
V roce 2014 se prof. Literák začal výzkumně věnovat telemetrickým studiím a s rozšířením týmu spolupracovníků a se zapojením několika motivovaných studentů založil na ústavu v roce 2017 specializované Centrum telemetrických studií. Hlavní pozornost tohoto pracoviště je zaměřena na telemetrické sledování vzácných dravců žijících ve střední a východní Evropě, ať již se jedná o ptáky z volné přírody nebo jedince ošetřené v záchranných stanicích a vypouštěné zpět do přírody.
V entomologické laboratoři vedené prof. Sychrou je vědecká činnost zaměřena především na výzkum ektoparazitů ptáků jako jsou všenky, ptakotrudky, blechy a roztoči. V centru pozornosti jsou to ovšem všenky, jejich taxonomie, biologie a ekologie. Pracovníci laboratoře i studenti realizovali řadu terénních expedic, během kterých byl nasbírán úctyhodný materiál více jak 20 000 všenek z 8 000 ptáků 760 druhů ze čtyř kontinentů:Evropy (ČR, Slovensko, Švédsko, Řecko, Azorské ostrovy), Asie (Vietnam), Afriky (Senegal, Jihoafrická republika), Střední a Jižní Ameriky (Brazílie, Honduras, Kostarika, Paraguay, Peru). Výsledkem výzkumu byly mj. publikace, ve kterých bylo do roku 2020 popsáno 77 nových druhů všenek.
V laboratoři biofyziky vedené prof. Dvořákem je pozornost zaměřena zejména na problematiku radioizotopů, např. na studium interakcí ionizujícího záření s dalšími fyzikálními a chemickými faktory pomocí alternativního biotestu na Artemia franciscana. Ve spolupráci s radiobiologickým pracovištěm UVLF Košice je výzkum zaměřen na působení ionizujícího záření na potravinová zvířata a kontaminaci životního prostředí včetně zvěře radionuklidy. K tomu jsou v laboratoři využívány dvě gamaspektrometrické trasy ověřené ČMI. Je zkoumána také možnost eliminace radiocesia z kontaminovaných potravin.
Laboratoř molekulární genetiky vedená Mgr. Papouškem představuje významné servisní pracoviště pro všechny specializované laboratoře ústavu, které ve svých studiích využívají molekulárně biologické či spíše molekulárně genetické metody.
Laboratoř antibiotické rezistence se pod vedením doc. Dolejské věnuje výzkumu v oblasti, která je definována Světovou zdravotnickou organizací jako jeden z hlavních problémů současné medicíny. Pozornost je věnována především rezistenci bakterií ke skupinám antimikrobiálních látek (cefalosporiny, karbapenemy, chinolony, vankomycin, kolistin) důležitých v terapii zvířat i člověka. Výzkum se dlouhodobě orientuje na výskyt rezistentních bakterií v městských a nemocničních odpadních vodách, v odpadech z jatek a v populacích volně žijících zvířat. V laboratoři se studují plazmidy, a to zejména jejich interakce s bakteriálním hostitelem, role v šíření rezistence k antibiotikům a evoluce. Přitom se využívají moderní technologie nové generace jako sekvenování a pokročilé bioinformatické analýzy dat. Výzkum z veterinární a environmentální oblasti je propojován spoluprací s humánní sférou s ohledem na důležitost konceptu “One Health“.
V laboratoři vedené prof. Širokým je výzkumný tým zaměřen na studium klíšťat a klíšťaty přenášené infekce a jejich epidemiologii (biologie klíšťat a původců infekcí, jejich dynamika a biogeografie s důrazem na zoonózy), na apikomplexa plazů (biologie, vývojové cykly, taxonomie, evoluce, fylogeneze, biogeografie a diverzita) a na distribuci a systematiku želv (molekulární fylogeneze a zoogeografie).
Laboratoř vedená doc. Bártovou je výzkumný tým zaměřen především na zoonotické infekce domácích i volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad v ČR a ve spolupráci se zahraničními kolegy i v dalších zemích jako je Slovinsko, Itálie a Jihoafrická republika. Pozornost je zaměřena na parazitární infekce (toxoplazmóza, neosporóza a encefalitozoonóza), klíšťaty přenášené infekce (klíšťová encefalitida, borelióza, anaplazmóza, rickettsióza, babesióza, theilerióza, Q horečka a tularemie) a v menší míře i na West Nile virus, Usutu virus a psinku. K monitoringu infekcí jsou využívány pitvy, koprologické a sérologické metody (ELISA, IFAT, LAT), metody molekulární biologie (PCR, sekvenování a genotypizace) a statistické vyhodnocení rizikových faktorů.
Česká republika
Zahraničí
Česká republika
Zahraničí
Zahraničí
Zahraničí
Česká republika
Zahraničí
Zahraničí
Výsledky řešení zahraničních grantů, grantů grantových agentur a výsledky získané na základě institucionální podpory výzkumným organizacím a specifického vysokoškolského výzkumu i dalších projektů jsou uplatňovány ve formě publikačních výstupů. O významnosti začlenění tvůrčí činnosti FVHE v mezinárodním kontextu svědčí řada výsledků publikovaných společně se zahraničními pracovišti.
Seznam publikací je obvykle členěn na publikace ve vědeckých časopisech s impakt faktorem (IF), dále ve vědeckých časopisech bez IF, v odborných časopisech, vystoupení a prezentace výsledků na zahraničních i domácích konferencích s uveřejněním výsledků ve sbornících z těchto konferencí, učebnice a monografie s ISBN, další pedagogické publikace bez ISBN, skripta, multimediální učební texty (MUT), a souhrnné práce (habilitační spisy, doktorské disertace), jejichž předložení je nezbytné pro získání vědecké nebo vědeckopedagogické hodnosti.